Slovo života – květen 2017

„Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“ (Mt 28,20)

Na konci svého evangelia Matouš vypráví poslední události Ježíšova pozemského života. Vstal z mrtvých a završil svoje poslání: zvěstovat obnovující Boží lásku ke každému stvoření a otevřít cestu k bratrství v lidských dějinách. Podle Matouše je Ježíš „Bůh s námi“, Emanuel, kterého slíbili proroci a na něhož čekal izraelský národ.

Než se vrátil k Otci, shromáždil Ježíš své učedníky, ty, s nimiž zblízka sdílel svoje poslání, a svěřil jim úkol pokračovat v jeho díle v budoucnosti.
Je to náročný úkol! Ale Ježíš je ujišťuje, že je nenechá samotné. Dokonce jim slibuje, že s nimi bude každý den, aby je podporoval, doprovázel a dodával jim odvahy „až do konce světa“.
S jeho pomocí budou svědky svého setkání s ním. Svědky jeho slov a skutků přijímání všech a milosrdenství ke všem, aby se s ním mohli setkat mnozí další a společně vytvořili nový Boží lid založený na přikázání lásky.

Mohli bychom říct, že Boží radost spočívá právě v tom, že je se mnou, s tebou, s námi každý den, až do konce našich osobních dějin a dějin lidstva.
Ale je to tak? Opravdu je možné se s ním setkat?

On „je za rohem, stojí při mně, při tobě. Skrývá se v chudém, v opovrhovaném, v malém, v nemocném, v tom, kdo potřebuje radu, v tom, kdo je zbavený svobody. Je v ošklivém, ve vyloučeném... Řekl to: ,... měl jsem hlad, a dali jste mi najíst...´ ... Naučme se objevovat ho tam, kde je.“

Je přítomný ve svém Slově, které, když ho žijeme, obnovuje náš život; je všude na zemi v eucharistii a působí i skrze své služebníky, kteří slouží jeho lidu. Je přítomný, když jsme mezi sebou svorní – tehdy je naše modlitba k Otci účinnější a získáváme světlo pro své každodenní rozhodování.


„Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“ Kolik naděje je v tomto slibu, který nám dává odvahu hledat ho na naší cestě. Otevřme srdce a ruce k přijímání a ke sdílení, osobně i jako společenství: v rodinách, v církvích, na pracovištích i při oslavách, v občanských nebo náboženských skupinách. Setkáme se s Ježíšem a on nás překvapí radostí a světlem, což jsou znamení jeho přítomnosti.

Pokud se každé ráno probudíme a řekneme si: „Dnes chci objevit, kde se chce se mnou Bůh setkat!“ - pak budeme moci i my udělat radostnou zkušenost, jako je tato:
„Maminka mého manžela milovala svého syna tak velkou citovou láskou, až na něho žárlila. Před rokem jí zjistili nádor. Znamenalo to nutnou léčbu a péči, kterou jí její jediná dcera nebyla schopná poskytnout. V té době jsem se zúčastnila Mariapoli . Setkání s Bohem-Láskou způsobilo změnu mého života. Prvním důsledkem této konverze bylo rozhodnutí, že beze strachu vezmeme tchyni k nám domů. Světlo, které se zapálilo v mém srdci během setkání, mi umožnilo vidět ji novýma očima. Věděla jsem, že to je Ježíš, o kterého se v ní starám.
K mému překvapení mi též oplácela láskou všechno, co jsem pro ni dělala.
Uplynulo několik měsíců obětí. Když moje tchyně pokojně odešla, všichni také prožívali pokoj.
V těch dnech jsem zjistila, že čekáme dítě, po němž jsme devět let toužili! To dítě se pro nás stalo hmatatelným znamením Boží lásky.“

Letizia Magri



Zdroj: Slovo života od Hnutí fokoláre